Hokitika

Zato další cíl, městečko Hokitika, to byla jiná. Hokitika je nádherné městečko plné umělců a řemeslníků, všechny budovy vypadají hezky a upraveně a najdete tu i zajímavé možnosti vyžití, a pokud je Vaše peněženka hluboká a dostatečně zásobená, můžete tu nakoupit spoustu krásných suvenýrů.

Pokud je Vaše peněženka placatá, hubená a od krys prožraná, dáte si aspoň Fish&Chips, abyste si pochutnali a znovu si umanuli, že až na to příště dostanete chuť, musí Vám to někdo zakázat, protože z tohohle olejem nasáklého pokrmu může být jednomu celkem těžko (a někdy i dvěma a víc). Naštěstí osvědčený protijed proti olejnatým jídlům je Coca-Cola, a tu seženete všude.

Po ulovené několika cachek (kdo neví o čem je řeč, pak vizwww.geocaching.com) jsme absolvovali komentovanou prohlídku v místní řemeslné dílně opracovávající Jades. Jade je zelený polodrahokam, který se kromě Zélandu nachází na několika dalších místech světa, ale místní je nejlepší a nejdražší. Rozhodně tedy nejdražší, ono jak začnete cestovat, tak rychle zjistíte, že na Zélandu Vás oberou všude. Ceny všeho spojeného s cestovním ruchem jsou tu naprosto brutální a bohužel pokřivené bohatými Číňany a Indy, kteří zaplatí cokoliv a ani je nenapadne přemýšlet o tom, jestli to fakt neni ujetý. A kolikrát to tedy opravdu ujetý je.

Kus cesty na sever od Hokitiky je údolí řeky s názvem Hokitika Gorge. Krátká procházka přes visutý most a úžasná příroda kolem za tu cestu stojí. Cestou minete pomník vztyčený jako vzpomínka na neštěstí, které se tu událo, když šílený farmář prakticky popravil několik místních policistů.

Naše další cesta vedla k ledovcům Fran Josef a Fox. Noc jsme strávili v DOC kempu před Franz Josefem.